Tikají během celého života a ovlivňují každý jeden váš den. Řeč je o biologických hodinách. Naučte se jim naslouchat a změňte svůj život k lepšímu!
Všichni jsme součástí světa, který funguje v 24-hodinových cyklech. Jde o jev známý jako cirkadiánní rytmus. Střídání dne s nocí nás přirozeně nutí pravidelně zaměnit fázi bdění za fázi odpočinku. Narušení těchto rytmů může našemu zdraví způsobit nezanedbatelné škody.
Hodiny v každém z nás
Pravidelně obětujete spánek práci nebo zábavě? Zůstáváte často vzhůru i navzdory únavě? Podle doktorky Roseanne Armitage, odbornice na spánek na univerzitě v Michiganu, se spánkové vzorce lidí stále častěji vymykají přirozeným rytmem. Lákadla jako internet a televize způsobují, že i velmi mladí lidé chodí spát pozdě, a narušují si tak spánkový režim. Je přitom prokázáno, že nedostatečně zregenerovaný organismus je náchylnější na neurózy, infarkt či deprese.
Jedna studie za druhou dokazují, že fyzicky i psychicky nejlépe fungujeme, když jsou naše vnitřní cykly dobře synchronizovány s vnějším světem. Málo spánku má negativní vliv na naši paměť, koncentraci i imunitní systém. Dlouhodobé užívání léků, zejména těch na spaní, může způsobit více problémů než užitku. Také raději zvolíte jinou cestu? K alternativním metodám léčby patří úprava životního stylu, kdy výjimkou není ani změna zaměstnání. Pro zlepšení spánkového režimu je dobré upravit i stravování a doplňovat si látky, které jsou tělu vlastní, tj vitamíny a minerály. Při jejich nákupu přes internet ušetříte například díky slevovým kupónem.
Snění pro zdraví
Kromě základního cirkadiánního rytmu se každý den vyrovnáváme i s ultradiánnymi rytmy. Ty jsou kratší a během 24 hodin se nám několikrát opakují. Mezi nejznámější z ultradiánnych rytmů patří snové cykly spánku. Dříve se zjistilo, že dokud se dostaneme do hlubokého snového spánku (obecně známého jako REM fáze), nejprve procházíme několika prohlubujícími se stavy. Během noci dokončíme zhruba pět cyklů spánku v REM fázi.
Krátké přestávky jsou důležité
Lékaři a vědci se shodují v tom, že naše tělo pracuje při většině úloh v 90 minutových cyklech. Po hodině a půl nám již znatelně klesá pozornost a celkový výkon. Na místě je tedy krátká duševní přestávka, která mozek "osvěží" a nastartuje k další práci. Lidé, kteří pracují výlučně hlavou, vědí, že nejlepší se dokáží koncentrovat zpravidla mezi desátou a jedenáctou hodinou dopoledne. Nejtěžší úkoly si proto plánují na čas před obědem.
Skupiny lidí nejvíce náchylné k narušeným biorytmem:
✓ zaměstnanci nočních změn, resp. lidé s často se měnící pracovní dobou (včetně lékařů, policistů, hasičů, pilotů a podobně),
✓ lidé často překonávající časová pásma, tzv. jet lag,
✓ obyvatelé měst, kde slunce přes den svítí krátce,
✓ lidé, kteří konzumují zvýšené množství kofeinu, alkoholu a nikotinu.
